Cizrna: Sluneční zázrak na vaší zahradě
Cizrna na zahradě
Cizrna je teplomilná luštěnina, které se bude dařit na slunném stanovišti chráněném před větrem. Semena vyséváme od konce dubna do půdy vyhřáté na 8-10 °C. Pro dobrý růst potřebuje cizrna propustnou, hlinito-písčitou půdu s dostatkem živin. Během vegetace není potřeba cizrnu přihnojovat, stačí jí živiny z půdy. Důležitá je pravidelná zálivka, zejména v období klíčení a tvorby lusků. Cizrna je odolná vůči suchu, ale nadměrná zálivka jí škodí. Sklízíme v srpnu a září, kdy lusky zhnědnou a semena uvnitř ztvrdnou. Cizrnu můžeme pěstovat i jako zelené hnojení. Její kořeny obohacují půdu o dusík a zlepšují její strukturu.
Pěstování cizrny
Cizrna je teplomilná luštěnina, které se daří v teplých a slunných oblastech. V České republice se jí nejlépe daří v nížinách a teplejších oblastech. Semena se vysévají od konce dubna do května, kdy už nehrozí mrazíky. Cizrna preferuje lehčí, propustné půdy s dostatkem živin. Před výsevem je vhodné půdu prokypřit a případně vylepšit kompostem. Semena se sejí do hloubky 4-5 cm, vzdálenost mezi řádky by měla být 30-40 cm. Během vegetace je důležité cizrnu pravidelně zalévat, zejména v období sucha. Také je vhodné ji přihnojit dusíkatým hnojivem, ale s mírou, protože cizrna si dokáže sama vázat dusík ze vzduchu. Sklizeň probíhá koncem léta, kdy lusky zhnědnou a listy uschnou.
Rostlina, to je zázrak. Z malého semínka vyroste něco tak složitého a krásného, co nám dává kyslík, potravu a radost.
Zdeněk Novák
Sklizeň a skladování
Doba sklizně se liší podle odrůdy a klimatických podmínek, obvykle ale nastává koncem léta nebo začátkem podzimu. Zralost poznáte podle barvy a textury plodu. Zralé plody by měly být plně vybarvené a na dotek lehce poddajné. Ke sklizni použijte ostrý nůž nebo zahradnické nůžky a plody opatrně odstřihněte, abyste nepoškodili rostlinu.
Po sklizni je důležité plody správně skladovat, aby vydržely co nejdéle čerstvé. Skladujte je na chladném, suchém a dobře větraném místě. Vyhněte se skladování v plastových sáčcích, které zadržují vlhkost a mohou způsobit plesnivění. Plody můžete také zavařit, zamrazit nebo usušit pro pozdější použití.
Škůdci a choroby cizrny
Cizrna je naštěstí odolnější rostlina a tolik škůdců a chorob ji netrápí. I tak je ale potřeba si na některé dát pozor. Mezi nejčastější škůdce patří mšice, třásněnky a svilušky. Tyto drobné potvory vysávají rostlinné šťávy, čímž oslabují rostlinu a snižují její výnos. Z chorob pak cizrnu nejčastěji napadá askochitóza a fuzariové vadnutí. Askochitóza se projevuje hnědými skvrnami na listech a může vést až k odumírání rostlin. Fusarium oxysporum zase napadá cévní systém rostliny a způsobuje její chřadnutí a úhyn. Prevencí proti škůdcům a chorobám je především správná péče o rostliny – dostatek světla, vzduchu a zálivky. Důležitá je také preventivní kontrola rostlin a včasný zásah v případě napadení.
Vlastnost | Cizrná | Fazole |
---|---|---|
Původ | Jihozápadní Asie | Střední Amerika |
Obsah bílkovin | Vysoký | Vysoký |
Recepty z cizrny
Cizrna je skvělá surovina do kuchyně. Je plná bílkovin, vlákniny a dalších prospěšných látek. Navíc je chuťově neutrální, takže se hodí do sladkých i slaných jídel. Co si z ní ale uvařit?
Začněme klasikou - hummusem. Stačí rozmixovat uvařenou cizrnu s tahini pastou, citronovou šťávou, česnekem a olivovým olejem. Podávejte s pita chlebem nebo zeleninou.
Další možností je cizrnové kari. Na pánvi orestujte cibuli, přidejte kari pastu, zázvor, česnek a nakonec i cizrnu a kokosové mléko. Nechte provařit a podávejte s rýží.
Cizrnu můžete přidat i do salátů. Skvěle se hodí k zelenině, jako je rajče, okurka nebo paprika. Můžete ji přidat i do těstovin.
A co takhle cizrnové placičky? Uvařenou cizrnu rozmačkejte, přidejte vejce, mouku, koření a bylinky. Ze směsi tvarujte placičky a smažte je na pánvi dozlatova.
Možností, jak využít cizrnu v kuchyni, je opravdu mnoho. Nebojte se experimentovat a objevovat nové chutě.
Publikováno: 19. 06. 2024
Kategorie: zahrada