Jak vyrobit dřevník z kari sítě. Návod krok za krokem

Loni v létě jsem stál před problémem - tři kubíky čerstvě nařezaného dřeva a nikde nic, kde by mohly proschnout. Starý dřevník se rozpadl po deseti letech služby a nový jsem nechtěl kupovat. Za prvé proto, že hotové dřevníky stojí majlant, a za druhé proto, že většina z nich je buď příliš malá, nebo nekvalitní. To byl moment, kdy jsem objevil, jak vyrobit dřevník z kari sítě. A musím říct, že to bylo jedno z mých nejlepších kutilských rozhodnutí.

Dřevník z kari sítě má několik zásadních výhod - je levný, jednoduchý na výrobu a vydrží déle než klasické dřevěné konstrukce. Navíc ho můžete postavit přesně podle svých představ. Pokud máte základní nářadí a trochu šikovnosti, zvládnete to za jeden víkend. A to je přesně to, co jsem udělal já.

Co budete potřebovat?

Než se pustíte do práce, připravte si všechny materiály a nářadí. Tady je seznam toho, co jsem použil já:

Materiál:

- Kari síť (já použil síť s oky 100x100 mm a drátem 4 mm)
- Europaleta jako základna
- Ocelové jekly nebo dřevěné hranoly na rám
- Spojovací materiál (vázací drát, šrouby, matice)
- Distanční podložky pod paletu
- Materiál na střechu (já zvolil vlnitý plech)
- Nerezové lišty na zajištění okrajů střechy

Nářadí:

- Úhlová bruska s kotoučem na kov
- Vrtačka
- Sada klíčů a šroubováků
- Metr a tužka
- Vodováha
- Kleště (obyčejné i štípací)
- Kladivo

Když jsem sháněl materiál, překvapilo mě, jak cenově dostupné to vlastně je. Za kari sítě a jekly jsem dal zhruba třetinu toho, co by stál hotový dřevník podobné velikosti. A to nemluvím o tom, že kvalita mého řešení je nesrovnatelně vyšší.

Příprava základu

První věc, kterou jsem řešil, byl základ. Původně jsem zvažoval betonovou desku, ale pak jsem si uvědomil, že europaleta je ideálním řešením. Je levná, dostupná a hlavně - dřevo na ní nebude stát přímo na zemi, takže nebude nasávat vlhkost.

Paletu jsem umístil na vyvýšené místo na zahradě, kde je dobré proudění vzduchu. Pod každý roh jsem dal gumovou distanční podložku, aby paleta nebyla v přímém kontaktu se zemí. To je důležité - když paleta leží přímo na zemi, začne brzy hnít a váš dřevník pak nebude mít dlouhou životnost.

Jakmile jsem měl paletu ve vodorovné poloze (použil jsem vodováhu a pár kamenů na vyrovnání), mohl jsem začít s konstrukcí rámu. Tady mám pro vás první důležitou radu - věnujte dostatek času tomu, aby základ byl opravdu rovný. Jakákoliv nerovnost se později projeví na celé konstrukci a může způsobit, že vám dřevník nevydrží tak dlouho, jak byste chtěli.

Konstrukce rámu

Pro rám jsem se rozhodl použít ocelové jekly o rozměru 30x30 mm. Jsou lehké, pevné a snadno se s nimi pracuje. Původně jsem zvažoval dřevěné hranoly, ale ty by bylo potřeba pravidelně ošetřovat, a to je přesně to, čemu jsem se chtěl vyhnout.

Rám jsem navrhl tak, aby odpovídal rozměrům palety - šířka 120 cm, hloubka 80 cm. Výšku jsem zvolil 180 cm, což je podle mě ideální kompromis. Není to tak vysoké, abych měl problém skládat dřevo do horních pater, ale zároveň je tam dost místa pro slušnou zásobu dřeva.

Jekly jsem nařezal úhlovou bruskou a pak je k sobě přišrouboval. Tady je důležité, abyste použili šrouby s matkami, ne vruty nebo hřebíky. Konstrukce bude pod značným tlakem, když ji naplníte dřevem, a běžné spoje by nemusely vydržet.

Když jsem měl hotový základní rám (v podstatě kvádr bez přední strany), připevnil jsem ho k paletě. Použil jsem k tomu vruty do dřeva, které jsem zašrouboval skrz kovové jekly do dřeva palety. Aby spoj vydržel co nejdéle, předvrtal jsem si díry a použil silnější vruty, než by bylo nezbytně nutné.

Instalace kari sítě

Teď přišla na řadu kari síť - hlavní hvězda celého projektu. Kari síť jsem nařezal podle rozměrů jednotlivých stěn dřevníku. Pro zadní stěnu jsem potřeboval kus o rozměru 120x180 cm, pro boční stěny dva kusy 80x180 cm.

Řezání kari sítě není žádná věda, ale vyžaduje to trochu trpělivosti a dobrou úhlovou brusku. Je to hlučná a jiskřivá práce, takže nezapomeňte na ochranné brýle a rukavice. Já to řezal na zahradě a předem jsem varoval sousedy, že bude trochu hluku.

Když jsem měl sítě nařezané, připevnil jsem je k rámu pomocí vázacího drátu. Tady je důležité, abyste síť pořádně napnuli a upevnili na několika místech. Já jsem ji přivazoval zhruba každých 20 cm, aby nikde nevznikaly mezery nebo bubliny.

Po připevnění sítí jsem zjistil, že konstrukce potřebuje ještě trochu zpevnit, aby se nekývala. Proto jsem přidal diagonální výztuhy z jeklů v zadních rozích. Tyhle výztuhy jsou klíčové pro stabilitu celého dřevníku, zejména když ho naplníte dřevem až po okraj.

Střecha - ochrana před deštěm

Poslední, ale neméně důležitou částí, byla střecha. Rozhodl jsem se pro jednoduchou pultovou střechu s mírným sklonem směrem dozadu. To zajistí, že voda nebude stékat na dřevo a zároveň nebude stát na střeše.

Na vrchní část rámu jsem připevnil další jekly tak, aby vytvořily sklon asi 5 stupňů. Na tuto konstrukci jsem pak připevnil vlnitý plech, který jsem koupil v místním hobby marketu. Plech jsem přišrouboval pomocí speciálních šroubů s gumovou podložkou, které zabrání zatékání vody kolem otvorů.

Důležitý detail, který nesmíte opomenout - přesah střechy. Já udělal přesah asi 25 cm na všech stranách, což se ukázalo jako dostatečné i při silném větru s deštěm. Okraje plechu jsem zajistil nerezovými lištami, aby je vítr nemohl ohnout nebo dokonce odtrhnout.

Jeden můj známý, který pracuje ve stavebninách, mi poradil, abych střechu ještě vyspádoval ke straně, kde není dřevo. Je to logické - když voda stéká jen jedním směrem, máte jistotu, že dřevo zůstane suché.

Finální úpravy a praktické tipy

Když jsem měl hotovou základní konstrukci, přišly na řadu ještě finální úpravy. Všechny ostré hrany kari sítě, které by mohly způsobit zranění, jsem zahnul kleštěmi a přelepil izolační páskou. Není nic horšího než se pořezat o vyčnívající drát, když skládáte dřevo.

Další věc, kterou jsem udělal a můžu ji vřele doporučit - nátěr kovových částí. I když jekly byly pozinkované a měly by odolávat korozi, dal jsem jim ještě jeden nátěr antikorozní barvou. Stálo to pár korun navíc, ale prodlouží to životnost dřevníku o několik let.

Co se týče umístění dřevníku, dal jsem ho na místo, kde je dobrý přístup (nemusím nosit dřevo přes celou zahradu), ale zároveň není přímo vidět z domu. Dřevník, i když je praktický, nemusí být ozdobou vaší zahrady.

Praxe ukáže - moje zkušenosti po roce používání

Je to přesně rok, co jsem dřevník postavil, a můžu říct, že předčil moje očekávání. Dřevo v něm schne mnohem rychleji než v mém starém dřevěném dřevníku. Je to díky lepšímu proudění vzduchu skrz kari sítě.

Jednu věc jsem ale podcenil - kapacitu. Udělal jsem dřevník na zhruba 3 kubíky dřeva, což se ukázalo jako málo pro naši spotřebu přes zimu. Příští rok plánuji postavit ještě jeden nebo rovnou rozšířit ten stávající.

Další věc, kterou bych příště udělal jinak, je vstup do dřevníku. Nechal jsem přední stranu úplně otevřenou, což je praktické pro skládání, ale když prší s větrem od té strany, dřevo v přední části přece jen trochu navlhne. Příště bych asi udělal malou stříšku i nad vchodem.

Rozměry a kapacita - na co si dát pozor

Když budete navrhovat vlastní dřevník, dobře si promyslete jeho rozměry. Já doporučuji:

- Výška maximálně 180-200 cm - vyšší se špatně plní a může být nestabilní
- Hloubka kolem 80-100 cm - hlubší dřevník znamená horší přístup k dřevu vzadu
- Šířka podle potřeby a prostoru - já mám 120 cm, ale klidně může být i větší

Co se týče kapacity, platí jednoduchá matematika. Vynásobte výšku, šířku a hloubku (v metrech) a dostanete přibližný objem v kubických metrech. Můj dřevník má tedy kapacitu zhruba 1,8 x 1,2 x 0,8 = 1,73 kubických metrů. V praxi se tam ale vejde více, protože dřevo naskládáte i nad horní okraj konstrukce (pokud má dostatečný přesah střechy).

Náklady a návratnost

Celkové náklady na můj dřevník byly něco málo přes 3000 Kč. To zahrnuje všechny materiály včetně palety, kterou jsem koupil za 200 Kč od místního truhláře. Ve srovnání s komerčními dřevníky podobné velikosti, které stojí 8-10 tisíc, je to opravdu výhodná investice.

Pokud vezmeme v úvahu, že kvalitní vyschlé dřevo má vyšší výhřevnost než vlhké, dřevník se vám vlastně časem "zaplatí" skrz úsporu paliva. Nemluvě o tom, že s dobře vyschlým dřevem méně zanášíte komín a snižujete riziko požáru od usazeného kreozotu.

Závěr - stojí to za to?

Jednoznačně ano! Jak vyrobit dřevník z kari sítě je projekt, který zvládne i méně zkušený kutil. Zabere vám jeden víkend, nestojí moc peněz a výsledek vydrží roky. Navíc máte tu výhodu, že si ho můžete upravit přesně podle svých potřeb.

Jestli máte doma kari síť, která vám zbyla z nějaké stavby, nebo ji můžete levně sehnat, neváhejte. Dřevník z tohoto materiálu je praktický, odolný a svůj účel plní na jedničku. A co je nejdůležitější - vaše dřevo bude vždy suché a připravené na topnou sezónu.

Tak hodně štěstí při stavbě a teplé dny i během těch největších mrazů!