Ozim: Tajemství úrody skrývá podzimní setí

Co je to ozim?

Když mluvíme o ozimu, máme na mysli plodiny, které farmáři zasejí už na podzim a sklidí je až v létě dalšího roku. Typickými ozimy jsou třeba ozimá pšenice, ozimý ječmen nebo ozimá řepka. Tyto rostliny jsou chytře přizpůsobené - během zimy nezahálejí, ale využívají zimní vlhkost a chlad ke svému růstu. Na jaře pak mají náskok - jejich kořeny jsou už pěkně silné a rostliny dokážou lépe konkurovat plevelům. Ozimům navíc tolik nevadí sucho a většinou dávají lepší úrodu. V našem zemědělství mají ozimé plodiny dlouhou tradici a jsou pro české farmáře nepostradatelné.

Výhody a nevýhody ozimů

Když se bavíme o ozimech, tak je to vlastně docela zajímavá věc. Vezměte si třeba ozimou pšenici nebo ječmen - ty se vysévají už na podzim a sklízí se v létě následujícího roku. Je na tom spousta dobrého, i když samozřejmě ne všechno je růžové.

Co je na tom super? No především to, že rostliny dokážou skvěle využít zimní vláhu. Kořeny se jim vytvoří už na podzim, takže na jaře můžou čerpat vodu, která by jinak přišla vniveč. Proto jim ani jarní sucho nedělá takové problémy. A co teprve úroda - ta bývá většinou mnohem lepší než u jarních plodin. Není divu, když mají tolik času na růst a můžou si v klidu brát živiny z půdy.

Ale pozor, není všechno jen zalité sluncem. V zimě může přijít pořádný mráz a pokud není dost sněhu nebo nejsou rostliny dostatečně odolné, může to být průšvih. Taky se může stát, že při střídání mrazu a oblev rostliny vyzimují - prostě to neustojí. I přes tahle rizika ale zemědělci na ozimy nedají dopustit a pravidelně je zařazují do svých plánů.

Druhy ozimů v České republice

V našich končinách se daří různým druhům ozimů, bez kterých si české zemědělství ani neumíme představit. Nejdůležitější je určitě pšenice ozimá, ze které se peče většina našeho pečiva. Hodně se u nás také pěstuje ječmen ozimý, který putuje hlavně do krmných směsí pro dobytek nebo do pivovarů. Nesmíme zapomenout ani na žito ozimé - z něj se dělá hlavně pořádný český chleba a taky slouží jako krmivo.

Na polích často potkáme i řepku ozimou. Tahle žlutá kráska je pro nás důležitá kvůli oleji, který se z ní lisuje, a taky se z ní vyrábí biopaliva. Bez nadsázky můžeme říct, že ozimy jsou základním kamenem našeho zemědělství a jejich pěstování má u nás opravdu hluboké kořeny.

Příprava půdy pro ozimy

Když chceme mít pěknou úrodu ozimů, musíme se nejdřív postarat o půdu. Všechno vlastně začíná hned po sklizni předchozí plodiny. Je potřeba včas zaorat zbytky po sklizni a pohnojit pole. Pak přijde na řadu podmítka, kterou děláme zhruba do hloubky 8 až 12 centimetrů. Podmítkou vlastně nakypříme horní vrstvu půdy, díky čemuž začnou klíčit plevele a zároveň se do půdy dostanou živiny. Jakmile plevele vyrostou, přichází čas na orbu. Ta může být různě hluboká podle toho, jakou máme půdu a co chceme pěstovat - většinou se pohybujeme někde mezi 20 a 30 centimetry. Orba půdu pořádně prokypří, provzdušní a dostane do ní organické zbytky. Potom je dobrý nápad pole uválet, aby se půda trochu slehla a nevysychala. Než začneme sít ozimy, musíme ještě připravit seťové lůžko. To uděláme smykováním, případně znovu válcováním. Snažíme se docílit toho, aby půda byla jemně rozdrobená a měla správnou strukturu - to je totiž základ pro to, aby semena dobře vyklíčila a vzešla.

Setí ozimů

Když se bavíme o ozimech, tak pšenice a ječmen jsou pro naše zemědělství prostě nenahraditelné. Sít se začíná koncem léta, někdy až do října, podle toho, jak se vyvíjí počasí a co vlastně sejeme. Je fakt důležité trefit správný čas setí, aby rostlinky stihly před zimou pořádně vzejít a zesílit. Když zasejeme pozdě, riskujeme, že mladé rostlinky nepřežijí zimu. A zase naopak - když to uspěcháme a zasejeme moc brzy, porost může přerůst a snáz ho pak napadnou různé choroby. Než vůbec začneme sít, musíme půdu pořádně připravit - zorat, povláčet a někdy i pohnojit. Dneska už naštěstí máme moderní secí stroje, které přesně dávkují osivo a ukládají ho do správné hloubky. To je oproti dřívějšku velká výhoda.

Péče o ozimy na podzim

Podzim je pro ozimy zásadní období, které rozhoduje o jejich zdraví a budoucí úrodě v následujícím roce. Nejdůležitější je zasít včas, aby rostliny stihly pořádně zakořenit a vytvořit si silné kořeny ještě před zimou. Každý region a odrůda má své ideální termíny, ale většinou platí, že ozimou pšenici sejeme do konce října a ozimou řepku do konce srpna.

Nesmíme zapomenout ani na správné hnojení. Na podzim rostliny potřebují hlavně fosfor a draslík - ty jim pomohou s vývojem kořenů a přípravou na mráz. S dusíkem to ale nesmíme přehnat, protože by rostliny mohly příliš bujet a pak by špatně snášely zimní mrazy.

Musíme také hlídat choroby a škůdce. Už při setí je potřeba osivo namořit proti houbám a později ošetřit porost proti přenašečům virů. Když se objeví škůdci, je nutné použít postřik. Proto je důležité pole pravidelně kontrolovat a sledovat, co se tam děje.

Rizika pěstování ozimů

Když se rozhodnete pro pěstování ozimů, musíte počítat s různými komplikacemi, které vám můžou pořádně zatopit. Největší starosti většinou dělá počasí - na rozdíl od jarních plodin musí ozimy přežít celou zimu se vším, co k tomu patří. Mrazy, střídání teplot a další rozmary zimního počasí dokážou rostliny pěkně potrápit a oslabit je natolik, že pak snáz podlehnou různým chorobám. K tomu všemu se přidávají i nezvaní hosté v podobě škůdců, kteří si na ozimech rádi pochutnají. Třeba takový hraboš polní umí nadělat pořádnou paseku v obilí, a když se přemnoží slimáci, mladé rostlinky to taky pěkně odnesou. Proto je potřeba ozimům věnovat zvláštní péči a dobře promyslet, jak je ochránit. Správně zvolené postupy při pěstování jsou základ - jedině tak můžete dosáhnout slušné úrody a vyhnout se zbytečným ztrátám.

Zemědělství není jen práce, je to způsob života, spojení s přírodou a předávání tradic z generace na generaci.

Matěj Dvořák

Sklizeň ozimů

Pěstování ozimů je v našem zemědělství klíčové. Každé léto, když přichází čas sklizně, vrcholí pro naše hospodáře měsíce pečlivé práce. U nás se z ozimých plodin nejvíc daří řepce, pšenici a ječmenu. Není to ale jen tak - tyto plodiny potřebují opravdu odbornou péči a pozornost. Od zasetí až po sklizeň musí zemědělec myslet na spoustu věcí. Je potřeba správně načasovat hnojení, chránit rostliny před nemocemi a škůdci, a samozřejmě hodně záleží i na rozmarech počasí. Proto naši zemědělci pravidelně procházejí pole a kontrolují, jak se rostlinám daří. Když objeví nějaký problém, musí rychle jednat. Jen tak můžou na konci sezóny očekávat dobrou úrodu.

Srovnání odvětví v České republice

Oblast	Podíl na HDP (%)	Počet zaměstnanců (tis.)
Zemědělství (Ozim)	2.5	100
Průmysl	30	1200

Využití ozimů v zemědělství

V našem zemědělství si bez ozimů už ani neumíme představit hospodaření na polích. Tyhle šikovné plodiny, hlavně ozimá pšenka, ozimý ječmen a řepka olejka, zasejeme už na podzim a příští léto je můžeme sklízet. Je to vlastně docela chytrý systém - ozimy si berou vodu ze sněhu a jarních dešťů, což je u nás k nezaplacení. Navíc když máme pole přes zimu osázené, půda se tolik nevymílá a plevele nemají šanci se rozrůst. Díky ozimům se nám daří udržovat pole v dobré kondici a hospodařit tak, aby půda byla úrodná i pro příští generace. Je to prostě osvědčený způsob, jak se starat o naše pole.

Budoucnost ozimů v ČR

Ozimy jsou pro naše zemědělství naprosto zásadní, i když jejich pěstování čelí různým výzvám. Když se podíváme na současnou situaci, vidíme, že počasí už není to, co bývalo - jednou máme sucho jak na Sahaře, jindy zase leje jako z konve. To samozřejmě našim ozimům moc neprospívá. K tomu všemu se přidává tlak na omezení chemie na polích, bez které se ale při pěstování ozimů těžko obejdeme. Naši zemědělci proto musí být stále vynalézavější a hledat nové cesty, jak se s tím vším poprat. Do budoucna bude klíčové sázet na odrůdy, které lépe zvládnou sucho a různé choroby. Velkou pomocí můžou být i moderní technologie, díky kterým dokážeme lépe hospodařit s vodou a živinami.